Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Kreativní techniky pro práci s tématem: Generování nápadů

Kreativní techniky jsou vítaným pomocníkem při řešení problémů všeho druhu. Možná ale právě pro své takřka univerzální využití je málokdy v našem zájmu je škatulkovat podle typu problémů, pro jejichž řešení se hodí. Podobná klasifikace by nám přitom velmi usnadnila výběr vhodné techniky v případě, že ji hodláme využít ke konkrétnímu účelu.

Autorkou textu je Kristýna Kalmárová.

Jedním z problémů, které pokoušejí naši kreativitu nejčastěji, že volba tématu písemné či seminární práce, referátu, prezentace, apod. Málokterá kreativní technika je explicitně určena pro řešení právě těchto potíží, a některé z nich se pro ně nehodí vůbec. Proto jsme pro vás sestavili seznam ověřených kreativních technik adaptovaných na individuální práci s tématem.

Metoda 5W&1H

Metoda 5W&1H slouží k podrobné analýze tématu. Prostřednictvím odpovědí na šest otevřených otázek vám umožní na vaše téma nahlížet systematicky a lépe tak definovat problémy, jimž je třeba se detailněji věnovat. Postup je jednoduchý: postupně si odpovídáme na předem definované otázky, které ovšem odpovídají struktuře 5W&1H. Výsledkem této metody by mělo být rozšíření přehledu o tematické oblasti, které následně povede k odpovědnějšímu výběru konkrétního problému.

 

1.

Who?

Kdo?

otázky týkající se osob

např. Kdo se tématu věnuje?

2.

What?

Co?

otázky týkající se věcí, předmětů, detailů

např. Co jsou nejdůležitější principy?

3.

Where?

Kde?

otázky týkající se místa

např. Kde všude se téma řeší?

4.

When?

Kdy?

otázky týkající se času

např. Kdy se to začalo řešit?

5.

Why?

Proč?

otázky týkající se důvodu

např. Proč je to důležité?

6.

How?

Jak?

otázky týkající se způsobu

např. Jak to ovlivnilo současnou situaci?

Asociační techniky

Asociační techniky slouží ke generování nápadů, které je založené na volném toku asociací. Asociační techniky tak využijete v případě, že se nad svým tématem “zaseknete” a nevíte, jak definovat problém, který budete v práci řešit.

Asociační techniku lze aplikovat dvojím způsobem: jako asociační řady nebo jako tzv. clustering.

 

Asociační řady

Na začátku si vždy určíme jedno klíčové slovo, které nejlépe definuje tematickou oblast, které bychom se v práci rádi věnovali. Nyní k tomuto slovu vytváříme asociace. Co nám vyvstane na mysli jako první, když se na slovo podíváme? Pojem, který nás napadl, zapíšeme vedle klíčového slova. Nyní vytváříme asociace k novému pojmu, a tak stále dokola, dokud nemáme pocit, že jsme vyčerpali potenciál klíčového pojmu. V případě pojmu “středověk” nás jako první může napadnout slovo “hrad”. “Hrad” nám evokuje “kámen”, ten zase “kamenolom”, atd.

 

asociace.png

 

Clustering

Clustering, neboli technika centrovaných asociací, funguje na stejném principu jako asociační řady. Rozdíl je v počtu řad, které při této technice vytváříme.

Také zde začínáme volbou klíčového slova, k němuž postupně vytváříme asociace. V asociační řadě pokračujeme, dokud se nevyčerpá, poté začínáme řadu novou, založenou na jiné asociaci s centrálním pojmem. Jednotlivé řady zakreslujeme paprskovitě kolem klíčového pojmu.

 

clustering.png

 

U veškerých asociačních technik je velmi důležité se uvolnit a zapisované pojmy nijak nehodnotit. Vítané jsou i výrazy, které jsou neslušné, nemorální nebo společensky nepřijatelné. Zhodnocení takto vytvořených pojmů přichází až v závěrečné fázi techniky.

Brainstorming & brainwriting

Technika brainstorming (v překladu “bouření mozků”) vznikla za účelem generování velkého množství nápadů během omezeného času. Pokud se tedy během hledání problému, který byste mohli ve své práci řešit, ocitnete ve slepé uličce, může pro vás brainstorming být tím pravým řešením.

Brainstorming byl vyvinut jako původně skupinová technika, které lze ovšem v její písemné variaci (tzv. brainwritingu) využít jako individuální techniky.

Princip brainwritingu je jednoduchý. Po předem určenou dobu si na papír zaznamenávejte všechno, co vás k vašemu tématu napadne. Mohou to být související pojmy, asociace, obrázky, emoce, zkrátka cokoliv. Při vymýšlení pojmů se nijak neomezujte, množství ani forma zápisů není nijak definována. Co je však od začátku pevně dáno, je téma a časový limit, po který zaznamenáváme své nápady.

Brainwriting je velmi svobodná technika, která má jediné pravidlo – a sice to, že žádná pravidla nejsou. Princip úspěšného brainwritingu lze shrnout do čtyř zásad:

  • Ve fázi zapisování nápady nijak nehodnotíme ani nekritizujeme.

  • Kvantita převažuje nad kvalitou. Čím více nápadů zvládnete vymyslet, tím lépe.

  • Neexistují dobré a špatné nápady, v této fázi jsou si všechny rovny.

  • Jeden nápad může inspirovat druhý, proto své myšlení nijak neomezujte.

Nezapomeňte, že brainwriting je čistě subjektivní, proto se nebojte ani asociací, které s tématem třeba ani formálně nesouvisí.

Po ukončení brainwritingu přichází fáze zhodnocení vygenerovaných nápadů. Tato fáze je extrémně důležitá, protože bez řádného zhodnocení se z brainwritingu stává jen samovolné plácání nápadů, které vás nikam nedovede.

Způsobů, jak výsledky brainwritingu přetavit v zajímavé nápady, je několik:

  • Kombinujte. Pokud jsou si některé nápady podobné, nebo dokonce identické, spojte je dohromady.

  • Kategorizujte. Je možné nápady na základě nějakého aspektu rozdělit do skupin? Udělejte to. Pomůže vám to si nové nápady utřídit.

  • Experimentujte. Co se stane, když dáte dohromady dva zdánlivě nesouvisející pojmy? A co když k nim přidáte třetí?

Brainstorming i brainwriting je možné využít také v několika variacích, které vám mohou pomoci osvěžit váš myšlenkový potenciál, pokud se vám nových nápadů již nedostává. Podněty, které je možné jejich pomocí získat, se často jeví jako ještě bizarnější, než u běžné formy brainwritingu, ale ve výsledku mohou podnítit vznik zajímavých nápadů. Z variací můžete vyzkoušet např. tyto:

  • Brainsketching: Jde o grafickou variantu brainwritingu. Pravidla jsou stejná, jako u základní verze, namísto zapisování ale nápady zaznamenáváme prostřednictvím obrázků, schémat, nákresů, apod. Tato variace pomáhá především s vyjádřením pojmů, které není snadné verbalizovat.

  • Obrácený brainstorming: V rámci této varianty zapisujeme co největší množství nápadů k obrácenému zadání (tak si např. namísto tématu Informační gramotnost určíme téma Informační negramotnost). Ve fázi vyhodnocení tyto “negativní” návrhy opět obracíme v pozitivní. Změna pohledu by měla přispět ke generování nových, neotřelých nápadů.

  • Role-storming: V tomto případě negenerujeme nápady sami za sebe, ale snažíme se o to  v roli někoho jiného. Představíme si třeba, že jsme nějaká slavná osobnost, lídr v oboru nebo naše babička. Pojmy zaznamenáváme v souladu s tím, co by podle nás napadlo danou osobu. Tato variace slouží k oproštění se od vlastních předsudků a myšlenkových omezení, které nám při běžném brainstormingu někdy mohou zavazet.

Ishikawův diagram

Ishikawův diagram, jinak též nazývaný diagram příčin a následků, je metodou, která slouží k identifikaci příčin problémů. Při práci s tématem lze tuto metodu využít ve fázi, kdy už jsme si zvolili problém, který chceme v práci řešit, a dalším krokem je jeho rozvinutí. To nám pomůže nejen identifikovat jeho příčiny, ale případně ho také konkretizovat, pokud zadaný rozsah práce nedovoluje pojmout problém v celé jeho šíři.

Ishikawův diagram je tvořen následovně: páteř diagramu tvoří problém, který v práci hodláte řešit. Na tu se napojují dílčí “žebra”, z nichž každé představuje jednu problémovou oblast. Tak např. u problému Deprese u seniorů můžete identifikovat problémové oblasti jako rodina, socializace, životní styl, apod. U těchto oblastí se dále zamyslete nad dílčími příčinami, které s touto oblastí souvisejí (u socializace to může být úbytek přátel, apod.). Úrovní jednotlivých “žeber” může být více, pokud vás napadají další dílčí příčiny.

V závěrečné fázi se můžete rozhodnout, na který z dílčích aspektů problému se v práci zaměřit, nebo jak je případně vzájemně propojit.

 

ishikawa.png

 

Kreativní abeceda

Kreativní abeceda je další z technik, které využívají asociací pro generování nových nápadů. Namísto významových asociací zde ovšem pracujeme s asociacemi spojenými s jednotlivými písmeny abecedy.

Postup je následující: Na velký list papíru si vypíšeme všechna písmena abecedy. Nevynecháváme ani “zrádná” písmena, jako X nebo Y. Následně si definujeme téma, které chceme pomocí této techniky rozvinout. Zvolené téma napíšeme na papír, abychom je měli stále na očích.

Nyní ke každému písmenu napíšeme min. jedno slovo, které tímto písmenem začíná, a zároveň souvisí s tématem, které jsme si na začátku zvolili. U některých písmen to možná nebude jednoduché, ale nevzdávejte se a zkuste popustit uzdu fantazii. Nezapomeňte, že se jedná o asociační techniku, míra souvislosti s tématem tedy může být i zcela subjektivní.

 

A anonymita, alchymie

B brnění, bible, bohoslužba

C církev, cudnost

Č čarodějnice, černá smrt

D duchovenstvo

E epidemie, erby

F feudalismus

G gotika

a tak dále…

 

Vyhodnocení asociačních technik probíhá podobně jako u brainstormingu. Vypsané pojmy můžete libovolně kategorizovat, kombinovat a spojovat, pomoci si můžete navádějícími otázkami. Co vznikne, když spojíme klíčový pojem s nejvzdálenější asociací? Mají tyto pojmy něco společného? Tyto styčné body mohou představovat oblast zájmu, která by nás k tématu předtím vůbec nemusela napadnout.

Myšlenkové mapy

Technika myšlenkových map slouží ke grafickému rozložení určitého tématu. Poslouží nám ve chvíli, kdy si nejsme jisti, jak správně uchopit téma, které jsme si zvolili. Díky přehlednému grafickému znázornění tématu si vytvoříme přehled o všech jeho aspektech a snáze se tak rozhodneme, jak formulovat cíl své práce.

Myšlenková mapa vám umožní vidět téma jako celek, včetně všech jeho souvislostí, jak v rámci daného oboru, tak i mimo něj. Vidíte-li téma názorně rozkreslené na papíře před sebou, je mnohem snazší udělat si o něm přehled, kombinovat jeho jednotlivé prvky a tvořit tak nové nápady.

Při tvorbě myšlenkové mapy se držte následujícího postupu:

  1. Doprostřed čistého papíru napište nebo nakreslete pojem, který vystihuje téma vaší práce.

  2. Definujte si 4 – 8 pojmů, které nejlépe vystihují náplň tématu. Pro každý z těchto pojmů vytvořte “větev”, kterou povedete z ústředního pojmu ke kraji papíru.

  3. Klíčové pojmy dále rozvíjejte, z hlavních větví veďte vedlejší větve druhé úrovně, třetí úrovně, atd. Nad volbou pojmů se dostatečně zamyslete. Čím kvalitnější větve si uděláte, tím organizovanější téma vytvoříte.

Při tvorbě myšlenkové mapy se pokuste držet těchto zásad:

  • Používejte klíčová slova, vyhněte se větám. Příliš dlouhé výrazy omezují soustředění na zbytek mapy a omezují vznik asociací.

  • Nebojte se vyjadřovat se obrázky. Názorné zobrazení má pro mozek vyšší hodnotu než slovo.

  • Pokud se některé pojmy ve vaší mapě opakují, vymyslete si pro ně obrázkový kód a ten používejte. Ušetří vám to opakované vypisování téhož.

  • Větve veďte křivě, pokuste se je zakreslit tak, jako byste kreslili strom. Rovnými čarami mozek nudíte a neumožňujete mu aktivně pracovat.

  • Každou hlavní větev namalujte jinou barvou. Barvy stimulují kreativitu a vašim mapám dodají živost. Stejně tak střídejte velikosti větví, čar i obrázků.

A jak probíhá vyhodnocení myšlenkové mapy?

Na nově vytvořenou mapu se pozorně podívejte. Jaká klíčová slova jste zvolili pro popis hlavních větví? A jaká pro popis vedlejších větví? “Zabrousili” jste v rámci některé větve do oblasti, která by vás předtím nenapadla? Jsou mezi výrazy v jednotlivých větvích nějaké souvislosti? Je možné některý z vedlejších pojmů v práci více rozpracovat?

Osbornův seznam

Osbornův seznam je technikou, která navazuje na brainstorming a jiné techniky pro generování nápadů. Využijete ji v případě, kdy nejste s novými nápady spokojeni, nebo z nich chcete vytěžit víc. Pomůže také s obnovením myšlenkového potenciálu, pokud se už cítíte kreativně vyčerpáni.

Osbornův seznam tvoří devět navozujících otázek, jejichž pomocí můžete jednotlivé nápady rozvíjet, upravovat, doplňovat o nový kontext, apod. To může vést k novým námětům a nápadům, které by vás ve fázi brainstormingu nemusely napadnout.

Použití této techniky je jednoduché. Vyberte si jeden nápad, a postupně si k němu klaďte následující otázky. Jde tento nápad…:

  1. Použít jinak? Aplikovat nápad na jiné téma?

  2. Přirovnat k něčemu? Najít něco podobného, srovnatelného?

  3. Předělat? Změnit jednu nebo více charakteristik?

  4. Zmenšit? Zkonkrétnit nebo omezit?

  5. Zvětšit? Zobecnit nebo rozšířit?

  6. Nahradit? Nahradit jednu charakteristiku jinou?

  7. Přeskládat? Vyměnit prvky mezi sebou?

  8. Obrátit? Změnit perspektivu?

  9. Kombinovat? Spojit dva nápady v jeden?

 

Autorkou textu je Kristýna Kalmárová.

 


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.